Jak Jedi „porazili“ Romy

12 ABY/2015 Křesťanského kalendáře na Solu (Zemi)

Luke Skywalker ve své vylepšené stíhačce XJ X-wing zadal souřadnice k nové neprozkoumané planetě nedaleko za hranicí známého vesmíru. Rytíř jedi Ordo Vik, Weequay, který byl vyslán na výzvědnou misi, odvysílal souřadnice nové hrozby bez jakýchkoli podrobných informací. Cesta netrvala dlouho a před Lukovým kokpitem se rozprostřela obyčejná soustava s osmi planetami a několika planetoidy. Hvězda, obyčejné žluté slunce ozařovalo třetí planetu nedaleko před Lukovou stíhačkou. S jakoukoli konfrontací si nemusel dělat starosti, protože jeho stíhačka není na radarech vidět. Lokátor Ordo Vika ukazovala přesně na tuto planetu. Spustil se přímo k ní. Za nedlouho přistával mezi horami v mírném pásu planety.

Luke seděl u dřevěného stolu na nepohodlné dřevěné židli a nechával se obsluhovat Weequayem. Ten už pomalu zapomněl basic a občas se zadrhával v mluvě. Když Ordo otevřel dveře na pantu, Luke promluvil: „Viku, řekni mi, jak může tato planeta být nebezpečná? Vždyť ani neumí cestovat vesmírem. Jejich reaktory dosahují účinnosti pouze našich jaderných generátorů třídy III a ty už se v civilizované společnosti nepoužívají.“ Vik mu tlumeným hlasem odpověděl:

„Máš pravdu, národy jsou nesourodé, neshodují se a válčí, ale jsou velice citliví k síle. A je tu hodně citlivých, temných… Přišli z východu a ničí státy světlé strany, jako je tento.“ Luke se zamyslel a Ordo položil plastový tác na stůl.

„Jak se tento stát jmenuje?“

„Czeská… ehm… Česká republika. Ten národ temné strany, to jsou Romové.“

„Republika…“ Zamyslel se znovu. Jak nemůže republika spravovat planetu, jak může být ta planeta tak nesourodá? Pak se znovu zeptal.

„Proč jsou Romové tak nebezpeční?“ Oba se napili něčeho, co vypadalo jako ujový sirup a chutnalo jako zředěný ujový sirup.

„Znají naší historii, dokonce i budoucnost. Jestli se Romové stanou vládci nad touto planetou, celá republika padne.“

„Česká?“ Luke očividně nevěděl, o čem Vik mluví.

„Ne, celá Galaktická Republika.“ Ordo chvíli přemýšlel a pak se zvedl. Přinesl přenosnou konzoli a otevřel ji.

„Předělal jsem jejich řeč do naší.“ Ta primitivní konzole vůbec nepřipomínala to, co Luke znal z dřívějška a vsadil by se, že v té obrazovce, na kterou koukal, nebyly žádné syntetické krystaly.

Ordo Vik chvíli klepal do tlačítek a jezdil takovou malou věcí po obrazovce, Luke nechápal, jak to dělá, a něco chaoticky otvíral a zavíral. I když celý systém byl v Basicu, nerozuměl tomu. Tu nějaký internet, pásmo Gazy, Křesťané, hodinky, a podobné neznámé věci.

„Koukni, na internetu, to je něco jako náš holonet, jsem našel tuhle stránku. Když se podíváš, mají tady všechno. Od začátku civilizací až po totální konec. Dokonce i tvůj podrobný životopis.“

Luke se nestačil divit. Na Wookieepedii, jak tomu říkali, bylo všechno. Luke konečně zjistil, jak to doopravdy bylo s jeho otcem a proč tak moc chtěl porazit Imperátora, již dříve se o to pokusil. Říká se, že znát svůj osud není dobré , říkal si Když najížděl na svůj životopis, ale pro jednou uděláme vyjímku... Cože?! Málem vyskočil z židle.

„Já budu mít syna?!“ Luke byl dost vyvedený z míry, ale Vik se očividně bavil.

„To není vtipný.“

***

Když Luke poznal, jak se věci mají a jak to na tomto světě chodí, rozhodl se pro radikální řešení.

„Pane, tady nemáte co dělat.“ Luka zastavil sekuriťák v černé uniformě.

„Ale ano mám, jdu učinit závažné rozhodnutí.“ Nepatrně mávl rukou a sekuriťák ho pustil.

„Jsitě, závažné rozhodnutí, pokračujte.“

Oba jediové se sešli v parlamentní místnosti v pravou chvíli. Vik, nyní skryt v holografickém převleku, chytil jednoho zvedajícího se politika a šeptl: „Máš ještě jeden návrh.“

„Počkat!“ zařval politik a celá místnost stichla

„Mám ještě jeden návrh. Kdo je pro, odstěhovat Romy do Kanady?“ Všichni mlčeli, jen někdo zvedl ruku na souhlas. Politik pokračoval.

„Ministr zahraničí už vyjednal jejich úplné zapojení do společnosti i jejich zaměstnání v průmyslu.“

Nyní měli všichni politici nutkání zvednout ruku.

***

Oba se vrátili do bytu Ordo Vika a posadili se. Ordo vypnul hologram a pronesl: „Kvůli tomuhle, jsem rozebral svého droida. Tady by my stejně lépe neposloužil.“

Luke Skywalker i Ordo Vik, leč vyčerpaní, ale šťastní, seděli před primitivní obrazovkou a poslouchali cizí zprávy.

„Minulou středu parlament jednohlasně odhlasoval velice citlivý návrh…

Luke se podíval na Vika „Ordo, co je to Kanada?“

Nadpis: Cesta Síly: Cesta Mynocka II

Jméno: Wrait

Text:

Poznámka: Všechny postavy nejsou reálné a jakákoli podobnost se Star Wars je zaručeně úmyslná.

Ne mnoha padawanům je dovoleno učit se více stylů najednou, ale Taru’n Wio, zběhlý v používání Soresu si právě stavěl nový meč. Stejně jako ostatní se učil i Shii-Cho, ale i v tom vynikal a předcházel mnohé učně. Přestal se koncentrovat a otevřel oči. Před ním se vznášel meč nepodobný Obi-wanovu. Taru’n vyskočil, chytl jílec meče a zažehl oslnivě fialovou čepel. To je to, co jsem potřeboval. Nový meč, plný síly… Ale proč se mi zdá… že to není ten pravý, krystal. Vypnul meč a pověsil ho na opasek. Stále byl velice příjemně naladěn, ale už měl brouka v hlavě.

O dva týdny později ho čekala lekce boje s mečem. Otevřel dveře do cvičební místnosti a uviděl Mistra Kenobiho. V rohu ne židli seděl jeho nový padawan, Anakin Skywalker.

„Už jsi tady, výborně.“ Otočil se na Anakina. „Běž do cvičebny sedm.“

„Ano, mistře.“ Odvětil Anakin a s rozmontovaným datapadem odešel.

„Takže Taru’ne, slyšel jsem, že máš už nějaký základ v používání Soresu?“ Založil ruce v bok a podíval se na malého Nautolana.

„Ano, otec na farmě mě něco naučil.“ Obi-wan se podrbal na bradě Na farmě? Není to jeden z mála, kterého přijali do řádu později? Tarun odpověděl na nevyřknutou otázku.

„Přijali mě v pěti letech.“ Obi se usmál a poustoupil o krok zpět. „Ach, tak to jo. Musím říct, že jsem už dlouho nikoho neučil Soresu. Nejdřív mi tedy ukaž, co umíš.“ Oba vytáhli meče. „Já Soresu zase dlouho nepoužíval, jestli vás to uklidní.“ Usmáli se na sebe a Taru’n předvedl příkladný postoj III. formy. Obi-Wan provedl několik základních výpadů zleva i zprava. Taru’n, aniž by se pohl z místa, odrazil všechny útoky.

„Dobře, teď se pokus pozorovat. Uč se, prolom mou obranu.“

Znovu se připravili. Obi-Wan znovu zaútočil. Střídal útoky zleva a zprava, občas přidal sek horem nebo výpad. Taru’n poznal jeho taktiku, a aby mistrovi neublížil, použil ruku, aby donutil Kenobiho ustoupit. Taru’n na něj namířil fialovou čepel.

„Dobře padawane Wio. Začne přituhovat.“ Obi-wan odrazil Nautolanovu meč svou modrou čepelí a bez slov zaútočil.

Pokračovali takhle asi dvě hodiny. Když už byli oba vyčerpaní, Taru’n odtušil mistrovy úmysly a oba zároveň vypli své meče.

„Bojoval jsi dobře.“ Uklonili se. „Učil jsem se od nejlepších, od Vás.“ Rozloučili se a uvolnili místo jinému mistrovi s jeho učedníkem. Na cestě k cvičícímu kruhu sedm potkali Shaak Ti s Anakinem a Bant Eerin. Všichni se pozdravili a vyměnili si padawany. Shaak Ti šla s Bant a Taru’nem po chodbě k výtahům.

„Mladý Wio, ráda tě poznávám. Bohužel v nevhodné situaci. Ty a tvá mistryně musíte sejít do nižších pater Coruscantu a najít ozbrojenou skupinu teroristů.“

Eerin se otočila na Wia. „Vyrážíme hned, máš všechno, co potřebuješ?“

„Ano, můžeme vyrazit.“ Taru’n poklepal na svůj světelný meč i na světelný bič pověšený na druhé straně opasku.

I když to věděl, nikdy si Taru’n nevšiml, že některé výtahy v Chrámu vedou i do nižších pater Coruscantu. Vystoupili na malém náměstí. Okamžitě je oskenovala malá policejní sonda, zapípala binárním jazykem a odlétla skenovat další civilisty. Tohle bude krátká mise. Oba to cítili a Mistryně vypadala neklidně, asi věděla, o co se jedná. Tolik druhů na jednom místě, nikdo nikoho nezná a stejně žijí v relativním bezpečí. Taru’n sledoval míhající se druhy okolo něj, hlavně Lidi, Niktové, Weequaové a bylo zde i hodně Twi’leků. Nikdo si jich moc nevšímal, až na pár lidí, kterých si Taru’n právě všiml.

„Sledují nás.“ Špitl, aniž by se otočil.

„Ano, nalepili se na nás u výtahu. Musíme se jich zbavit, už poranili několik Jediů. “ Bant ukázala na uličku vlevo.

Tři… Dva… Jedna… Oba se rozešli opačným směrem. Taru’n si okamžitě nasadil kápi a zalezl do hloučku postávajících lidí vedle uličky. Jeden člověk se vydal za mistryní a druhý se protáhl hloučkem lidí. Málem do Taru’na narazil.

„Stratil jsem ho.“ Zahučel do vysílačky a pokračoval v cestě.

„Tak se vrať. Člověk pokračoval uličkou. Taru’n počkal, než zajde a pak ho sledoval.

Prošli několik uliček, než ten člověk sešel po schodech na malé náměstíčko. Taru’n ho obešel a postavil se na most nad náměstíčkem. Pod ním byla skupinka teroristů a povídali si. Po chvilce poznal, že nazelenalý Twi’lek je jejich vůdce.

Pozor! Jeho instinkt zafungoval dobře. Uskočil dozadu a vyhnul se mohutným rukou Zabraka, ale za ním už stál Weequay, který ho vzal do náruče a přehodil přes zábradlí. Taru’n se pomocí Síly otočil a dopadl do podřepu. Hmátl po svém meči.

„Hledáš tohle?“ Houknul Weequay se silným přízvukem na můstku a hodil meč do vzduchu. Taru’n už už se po něm natahoval v Síle, ale Šéf teroristů byl rychlejší. Jednou svižnou střelou roztrhl krystalovou komoru meče. Naposledy se takhle cítil, když měl poprvé cvičit s mistry. Beze zbraně, sám, proti přesile. Nebyl to hezký pocit, jako prvních deset let v sarlaccově žaludku.

„Víte co dělat, chlapi.“ Šéf poodstoupil a ostatní uzavřeli kruh. Ještě chvíli ho nechali cukat a Taru’n se už opravdu začínal bát. Pak se do něj pustili. Nejdřív jeden, pak dva, útoky se stupňovaly a sílily. Taru’n odrážel, uhýbal, ale nemohl přejít do protiútoku, protože nebyla chvíle, kdy by se zastavil. Síla se nepříjemně vířila, jak je upozorňovala na všechny ty útoky. Najednou se síla nezachvěla a Taru’n věděl, že to je jeho chvíle. Někdo opravdu nezaútočil a tak mohl přejít do protiútoku. Chytl jednoho weequaye za ruku promotal se pod ním a se skroucenou rukou ho odkopl mezi ostatní teroristy. Teprve teď si uvědomil jak je vyčerpaný i vyděšený.

„Tak hele, chlapečku!“ Šéf Twi’lek vy lezl z hloučku teroristů s blasterem v ruce. „Nevim, co to tady skoušíš, ale ty umřeš! Je ti to jasný!“ Namířil na něj zbraň. Teď se Taru’na zmocnil ještě větší strach, jeho mysl přestala fungovat, stala se z něj osoba hnaná pouze Sílou a strachem. Taru’n cítíl temnou stranu. Twi’lek zmáčkl spoušť.

Taru’n nevěděl, co dělá. Byl to instinkt a strach so vedlo jeho ruku. První střela se rozbila o jeho levou ruku, zatímco pravá hmátla po světelném biči, doposud se houpajícím na jeho opasku. Elegantním švihem odrazil druhou střelu a dalším jednoduchým pohybem ruky, popálil Twi’lekovo tělo. Ještě několikrát máchl bičem, odrazil pár střel a sklátil se na zem.

Bant Eerin slyšela střelbu i meč. Zaběhla do uličky a uviděla tu hrůznou scénu. Vedle mrtvého teroristy ležel mladý Nautolan a zeleně zářící bič pomalu zahříval durabeton. Někteří z teroristů měli smrtelná poranění. Bant si klekla k Taru’novi.

„Co se ti to stalo? Ta… Temná strana… Proč?“ Neztrácela klid. Začala léčit...