Orgus Din - zakuklenec

3653 BBY, Tython
„Jediové Orgus Din a Satele Shan byli vysláni, aby získali holokron od tajemného zakuklence. Jeho podmínkou bylo, aby na jeho souřadnice přišli jen Orgus a Satele."

Ráno na Tythonu Orgus obdivoval z terasy Chrámu Jediů. Slunce pomalu osvěcovalo povrch planety, hory, řeky a staré ruiny. Seděl na meditační podložce. Začal meditovat. Odpočíval. Jeho odpočinek ale vyrušil ženský hlas. „Mistře Dine, musíme jít." Orgus se otočil a spatřil Satele Shan. Její šedý oblek se blýskal od slunečních paprsků. Orgus se postavil a vzal svůj světelný meč ze stolku. „Jsem připraven, Satele. Můžeme vyrazit. Vyšli z Orgusova pokoje, prošli chodbami Chrámu až došli k hangárům. „Půjčíme si támhleto vznášedlo." řekl Orgus a ukázal na žlutý spídr v rohu hangáru. „Budu řídit." řekla s úšklebkem Satele. Orgus úsměv opakoval. Nastoupili do vznášedla. „Nastav souřadnice místa setkání do navigačního počítače. Souřadnice jsou 1-34-453 na 895-63-4." řekla vůdcovsky Satele. Orgus naťukal souřadnice do počítače. „Souřadnice jsou zadány, můžeme vystartovat. Vznášedlo se zvedlo a vyletělo z hangáru. Ostatní Jediové a Republikoví vojáci sledovali, jak se vznášedlo ztrácí z dohledu.
Letěli nad vrcholky hor a Orgus radil Satele, kam má letět. „Jsme tady. Támhle přistaň na té planině u té ruiny." řekl Orgus. „Ano, mistře." odpověděla Satele. Satele elegantně přistála na planině. Přistáli s otřesem. Orgus instinktivně kouknul na Satele. „To je tím vznášedlem. Je porouchaný, to není moje vina." řekla naštvaně Satele. Orgus nic neříkal, aby radši nenaštval Satele ještě víc. Opustili vznášedlo. „No, jsme na místě, ale nikdo tu není." řekla Satele. „Nejste tu sami." ozvalo se. Satele a Orgus se lekli a zapnuli své světelné meče. Modrá barva světla jejich meču ozářila zakuklenou postavu. „Kdo jste?" zeptal se Orgus. Zakuklená postava sundala kápi z hlavy a objevila se tvář Twi'leka. „Mistře Bengele!" řekla Satele a objala ho. Bengel se nejdřív divil, ale pak objetí opakoval. Orgus se divil a zeptal se.
„Vy se znáte?" „Ano, byl to přítel mého mistra. Všichni jsme mysleli, že je mrtvý." odpověděla Satele a stále se divila, že vidí Bengela živého. „To ty jsi ten tajemný zakuklenec? A jak jsi získal ten holokron. A proč jste ten holokron nepředal osobně radě?" zeptal se podezíravě. „Ano, jsem váš zakuklenec. Mé jméno je Bengel Morr. A jak jsem získal ten holokron? Bojoval jsem se Sithy na Coruscantu. Všichni Jediové a pár Sithů byli mrtví. Sledoval jsem z úkrytu, zraněný, co se bude dít. Sithové odešli. Chtěl jsem mrtvé odklidit do pohřebište v Chrámu. Ale u jednoho z Jediů vypadl malá černá trojúhelníková krabička. Byl to holokron. Sithský holokron. Vrátil jsem se sem, na Tython. Ale ne do Chrámu, styděl bych se před Radou, kdybych jim řekl, že jsem okradl přítele. Proto jsem pozval vás." řekl Bengel Morr. Vytáhl ze své brašny ubrousek, ve kterém se cosi skrývalo. Ubrousek rozvinul a objevil se v něm Sithský holokron. „Tady máte. Je váš. Já zde zůstanu." řekl Bengel. U Satele se objevila obava. „Mistře Bengele, musíte jít s námi k Radě. Vylíčit, co se stalo." řekla. „Dobře, když si to přeje Velemistr."
Pokračování příště.