Hon: část 6

Co dodat... Povídka je to úžasná... Úplně mě chytla a ani by mi nevadilo, kdyby byla dlouhá jako například "Konfederace a Republika". Zkrátka mě hodně bavila. Byla vtipná a napínavá až do konce, skvělé popisy, prostě všechno :)
Bez váhání dávám 10* a jdu napravit svou chybu, že jsem nečetl předchozí díly...

<p>"I remember the days before Yavin when we were all young, armored with the invincibility of youth and fired by the belief that the Emperor's evil Empire could not win. It didn't, but the cost was more horrible than any of us could have imagined."</p>

To jsem se takhle v deset večer nudil, v televizi nic, z Kantýny jsem byl vykopnut nejmenovanou panovačnou redaktorkou, ani knihu jsem po ruce neměl. No a tak jsem si řekl: Proč si nepřečíst nějakou dobrou povídku?
A proč nezačít u někoho, kdo čte zase ty moje, že? Čili jsem si našel první díl a pustil se do toho.
Nejvíc se mi na tom celém líbí, jak si nebereš servítky a neřešíš vhodnost některých květnatých slov, mně se to líbí.
Příběhová stránka je lehce nadprůměrná, avšak svižná a baví.
Nejlepší jsou na tom všem ty hlášky, jednoznačně nejlepší z celé série je pro mě: „Co to kur…? Seš úchyl?“ probouzí se za mými zády echanijka. „Nesvlík sem tě víc než takhle.“ „Seš teplej úchyl!“ „Kde máš lékárničku?“ snažím se ignorovat její urážky. „Lékárničku? Jenom teplouši používaj zdrobněliny, říká se lékárna,“ brblá Eryho zjevně stále ještě pod vlivem alkoholu." U toho jsem se fakt lámal několik minut.
Vzato kolem a kolem, přihlédnuvše k tomu, že jsem se v tomto díle jednou brutálně ztratil a musel jsem to číst několikrát, abych to pochopil, rovněž taky psaní jedi s malým písmem je pro mě dost rušivé a sem tam nějaká ta chybějící tečka, je to... malá chvilka napětí... ještě malá chvilka napětí... moment, jdu se napít... tak, jsm zpět, kde jsme to skončili?... och ano, to hodnocení... ale ne, já napsal jsm místo jsem... jsm já to ale vůl... no každopádně je to za krásných 9 a těšing na další díl.

Těšing... To je ale zhovadilý slovo...