Zrod princezny

Joudo, v první řadě smekám před tvým nápadem. Tato druhá řada je však jiná... Našel jsem chyby typu 'i-y', překlepy i stylisticky špatně složenou větu... Nevím, zda-li sis po sobě přečetl svůj text, avšak tam opravdu byly naprosté zbytečnosti, kterých ses mohl vyvarovat a které zničily perfektně napsanou povídku.

Úžasně jsi popisoval palác Organů i přípravy na slavnost. To byl tvůj plus.
Dávám 8 hvězd.

P.S.: Potomek rodu Bonteri byl Plo, nebo sis ho vymyslel?

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ -Werich

Již dlouho jsem nikomu nenabídl esenci pravdy a krutosti, jež je skrytá ve zdánlivě moudrých slovech plných rad a porozumění a kterou vždy přimíchávám do svých komentářů k povídkám.

Začnu neuvěřitelně velkým množstvím pravopisných chyb, které si v povídce nechal. Na začátku žádáš čtenáře o komentár a často se ti v textu opakují chyby s přímou řečí, respektive ukončením („'Tady máš.' podal Leie...“ - podle mého by tam měla být čárka či velké písmeno po konci přímé řeči). Pak tam jsou překlepy jako „tmavé modrých šatech“ či „Jdu pro ní.“. Je toho dost na to, abych povídku hodnotil nějak lépe. Pravopis beru jako základ a přečíst si to po sobě - či to nechat přečíst někomu jinému - či to nechat přečíst Word - by neměl být snad problém.

Na začátku se ti opakují slova (plněných místními jahodami až po až po lahodně vonícím) a věta „Do velké síně, s vysokým stropem, zlatě zdobenými zdmi a lustry, velkými okny přinášely na velký stůl, neméně zdobený, všemožné druhy jídel.“ je fakt zajímavá, jelikož opravdu nevím, proč by měli slouhové přinášet jídlo velkými okny. Pokud by to bylo v přízemí, pochopil bych to, ale ve vyšších patrech je to velmi nepraktické. Staré dobré dveře nikdy neuškodí. A obecně ten slovosled ve větách se mi moc nelíbí a chtělo by si to s tím více vyhrát.

Nyní k příběhu a vlastnostem jednotlivých postav:
Bail Organa - na začátku ho vykresluješ jako milého týpka, který si povídá se služebnictvem a je s nimi kámoš, zatímco pak je z něj typický "co to děláš?! Budeš se chovat jak já říkám" otec, kterého namíchne každá věc. Já bych si ho představoval jako trochu cool týpka s větším odstupem od služebnictva, ale nijak horkokrevného jak ho vykresluješ ve druhé části. Touto postavou potěšený nejsem.

Šéfkuchař - mám pocit, že bez úseku, ve které by šéfkuchař nepeskoval své podřízené a neukazoval jim, kam patří talíř (btw, kolik čel má stůl?) by to nebyla ta správná kniha. Zdá se mi to jako takový stereotyp... ale to je na tobě, já bych ho vykreslil jako psychopatického pološílence, který své podřízené ničí už jen svým ledovým pohledem, kamennou tváří a katapultací nepohodlných podřízených. Nu což, taková vyplňující postava.

Leia - trochu uvažuji, jestli byla ve vězení, hlídaná, či co, jelikož normální lidé používají k odchodu z pokoje dveře (opět ty staré dobré dveře, okna jsou sice cool, ale nesmí se to s nimi přehánět). Odejít dveřmi je mnohem pohodlnější než dělat lano z prostěradel, což je dle mého názoru dost časově náročné, nebezpečné a pokud člověk nemá tři postele, tak se nedá udělat ani moc dlouhé lano. Odejít dveřmi je nejméně nápadné, ve velké budově se člověk může snadno ztratit nechtěným pozorovatelům a nehrozí, že po sobě nechá šipku na místo kam šel.

Tak, snad jsem vypsal všechno. Doufám, že si měl při čtení komentáře stejně zábavný funky pocit, jaký jsem měl já když jsem ho psal. Povídka není až tak špatná, akorát chybí nějaké to přečtení po sobě, zamyšlení nad logickými věcmi v příběhu a trošku upravit ty slovosledy. Všechno se do příště vypilovat nedá, ale aspoň ten pravopis by se hodil. Vidím to tak na průměr, hvězdičky pro mě moc neznamenají, ale někdo si na nich zakládá. Sleduj spíš komentáře plné moudrosti, jako jsou třeba náhodou určitě ty moje.

A ty dveře bych fakt zapojoval více. Používají je sice všichni a je to trochu mainstream, ale člověk musí v povídce najít nějaký ten opěrný bod

"You can't believe everything you read on the Internet." - Abraham Lincoln

Po Viqově komentáři vynechám slovosled, logiku, kritiku postav a dveře/okna, zaměřím se tedy jen na pravopisné chyby:

1) Skloňování (např. Od malých sladkých dezertních dortů, plněných místními jahodami(,) až po až po lahodně vonícím masu Keela, dováženého až z Kashyyku.)

2) Chybějící čárky (např. Zelden nevydržel schopnosti svých kuchtíku, které považoval za neschopnosti(,) a vyběhl k nejbližšímu chlapci

3) Skloňování slova Leku (div neudeřily jeho leky prince do tváře - 1. pád - Leku)

4) Přecijen se dostávám k logice: „Přípravy jsou v konečné fázi. Jídlo je připraveno. Může se nosit na stůl." - a to prosím řekl až poté, co si na začátku popsal, že velkými okny nosili jídlo na stůl.

5) Přímá řeč („Zvláštní. Žádný salát nenese." uculil se Bail. - stále opakuji, že místo tečky se v tomto typu řeči dává čárka)

6) My/mi („Ale Baile, je to jen láska. Copak mi byli jiní?" snažila se Breha zmírnit situaci.)

Všimni si, že ti stále vytýkáme ty samé chyby a překlepy z nepozornosti. Myslím, že kdyby sis to po sobě řádně četl, polovina z těchto bodů by tu teď nebyla... mimochodem moc hezký nápad na povídku, teď jdu se ti kouknout i na ten druhý díl. Za tenhle máš ode mě 7* ;)

„Optimistu, těšícího se na vše dobré, čeká pravděpodobně zklamání. Pesimista, počítající s tím nejhorším, může očekávat spíše příjemné překvapení.” - Pětka (24.7.2015)